Chodník ani letos nebude

Navazujeme na loňský titulek „chodník letos nebude“ /v roce 2008/. Po dalším roce musíme opět konstatovat – chodník ani letos do nákupního centra nebude /v roce 2009/. Přestože v obecním plátku starosta oznamoval povolení stavby v průběhu listopadu a započetí výstavby do konce roku, velmi slušně řečeno, nesděloval pravdu. Jak jinak si vše vysvětlit po vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou stavební úřad oznamuje zahájení územního řízení až na počátek ledna příštího roku.

Nový chodník byl jednou z priorit minulého zastupitelstva. Projekt byl zpracován již před čtyřmi roky a od té doby, mimo koupě pozemku, nejsme o moc dál. Vyjádřeno matematickou úměrou očima radnice -  čím dřív, tím hůř, čím později, tím snadněji. Ještě navíc se starat o údržbu, hlavně o tu zimní. Zvláště, když začíná platit tzv. chodníkový zákon, ze kterého pro obce vyplývá starat se o úklid chodníků, tedy již ne pro vlastníky sousedících nemovitostí. Což je po letech podstatná změna. Obce ale hlavně ponesou přímou odpovědnost za případný úraz na chodníku ve vlastnictví obce. Zima se sněhem je tu a jak naše obec tuto záležitost řeší, nepadlo dosud ani slovíčko, natož konkrétní čin. Deset tisíc korun na čistění chodníků v rozpočtu pro rok 2010 není určeno pro občany, kteří budou uklízet, ale pro firmu, která se "přiživí".

Neuškodí se zmínit i o dalších prioritách předchozího zastupitelstva, kterému dnešní radnice trvale nemůže přijít na jméno. Především šlo o započetí s přípravami k výstavbě nové kanalizace, obdobně jako u našich sousedů. Ovšem tam se tři roky starali a dnes již mají stavební povolení. Protože je jim jasné, že dům se nestaví od střechy. My jsme také pokročili, projektant už hledá tu kanalizaci starou, aby, až ji najde a zmapuje, započal s projektováním té nové. Při tom beznadějném hledání, nemaje se s kým poradit, obrátil se o pomoc k exstarostovi, čímž dokonale „vytočil“ našeho ješitného starostu. 

Tekoucí hráz rybníka před třemi roky vyžadovala okamžité řešení. Zastupitelé schválili objednání projektu na rekonstrukci hráze. Když se nyní exstarosta zeptal, jak

je projekt daleko, slyšel zajímavou odpověď – už se to projektuje. Naštěstí trhlina v hrázi se nezvětšuje a vytopení šesti domů snad bezprostředně nehrozí…

Také úprava stráně pro zimní „vydovádění“ dětí se zdála být důležitá. Pozemek byl vytyčen

a vyčistěn, k dokončení zbývalo trochu zemních prací. Tři roky uplynuly a stráň zase beznadějně zarostla… O projekčně připravené renovaci kulturního domu již  byla řeč. Za tři roky také nic.

Před čtyřmi roky opravdu, ale opravdu nikoho, snad ani ve snu, nenapadlo stavět novou mateřskou školu v situaci, kdy obec nastrkala do její rekonstrukce, do rozšíření a ke splnění náročných norem hezkých pár milionů korun z vlastního rozpočtu. Natož stavět domov důchodců. Totéž se týká opravy skoro nepoužívané polní cesty, jen za dva a půl milionů. Na takový nesmysl, na takové neúčelné a nehospodárné plýtvání státními či evropskými penězi, tehdy také opravdu, ale opravdu nikdo nepřišel. Zpočátku to nenapadlo ani současného starostu. Ještě rok po svém zvolení schvaluje zastupitelstvo jeho návrh na rozšíření hřiště o další pozemky za hřištěm. Ovšem pak se objevila možnost dotací…

Zmiňovaná polní cesta má zajímavé pokračování. Nejenže je nedodělaná a v ubohém stavu, ale je nyní opatřena dopravními značkami „zákaz vjezdu všech vozidel“, tedy přímo naopak, než hlásal Špacír ve svém volebním programu: „Odstraníme protiprávní omezení pohybu občanů na veřejných (polních a lesních) cestách.“ Zákaz vjezdu všech vozidel znamená zákaz nejen pro motorová vozidla, ale platí třeba i pro ruční vozíky a kolo je možné pouze vést… „Božínku, božínku,“ zalamentovala by nad těmito kotrmelci bývalá účetní.

Na pořad jednání zastupitelstva byl zařazen bod k dani z nemovitosti. Majitelé nemovitostí se mohli těšit, že navýšení daně státem na dvojnásobek obec vyhláškou upraví zpět na současný stav. Nestalo se. Starosta, aniž cokoliv vysvětlil, nenechal vyhlášku odmávat. Daň z nemovitosti tedy  bude v příštím roce, mimo orné půdy, dvojnásobná. Zastupitelé přece jen něco odsouhlasili, a to rozdělení změny územního plánu č.5 na dvě části z důvodu, aby se cosi nezdržovalo. Cosi je možnost využití dosavadního skladu kůží zastupitele Hrabičky ke sportovním účelům, vlastně rozšíření konírny k hlavní silnici. Což je ukázka toho, jak o své se naši hoši starají přímo příkladně.

Nikdy není všechno bílé, ani černé. Proč nepochválit, co za pochvalu určitě stojí. Například výstavy, realizované v kulturním domě, osvětlený rybníček na návsi, rozsvěcování vánočního stromu. Vše ostatní současné už je jenom byznys, nic víc. Střed obce, tonoucí se ve tmě, ukazuje, že starat se o obec je o něčem jiném. Vánoční skřeky, vyluzované renovovaným rozhlasem to nenapraví. Ulevme si citátem exeuroposlankyně Bobošíkové: "Hoši, končíme, odejděte."

Hezké Vánoce přejeme všem čtenářům.

20.12.2009