Co se vleče, (ne)uteče,

říká jedno přísloví a my ho dnes znovu použijeme pro (ne)činnost starosty a zastupitelstva obce. Uteče, neuteče, rozdíl je vždy v tom, jak je která akce pro obec a hlavně občany důležitá a jakou ta která akce má či nemá podporu.

V příspěvku Usínající obec jsme se více než před rokem zmínili o době osmi roků, kterou jsme potřebovali na pořízení chodníku do nákupního centra. Ovšem jásali jsme předčasně. Chodník je sice v provozu, postavil ho a financoval investor obchodního areálu, ale k jeho plnému využití chybí osvětlení, což už je záležitost obce. Na instalaci osvětlení již dříve přispěl státní podnik Česká pošta částkou 70 000-, Kč. V tomto případě asi nic neuteče a někdy se snad dočkáme.

Neuvěřitelně dlouho, od roku 2010, se zastupitelé zabývají změnou územního plánu č. 7. Ta se týká výstavby rodinných domů v lokalitě Na Hřebci, konkrétně severovýchodní strany nové ulice. Změny územního plánu jsou časově i finančně náročné, běžně trvá schválení necelý rok, naši zastupitelé se s uvedenou změnou trápí již čtvrtý rok a stále není konec. Starosta prosazuje další nové a nové nesmysly, a tak v místech, kde dnes již měly stát nové domy, roste pořád pšenička…

Změna č. 7 se netýká jen této záležitosti, ale přiživil se na ní i pan starosta pro sebe potřebnými změnami v územním plánu

Podobný osud potkal lokalitu U Louky. Urbanistickou studii zástavby schválilo tehdejší zastupitelstvo na konci roku 2000 a začaly přípravné práce ke stavbě domů. Postavila se nová trafostanice, majitelé pozemků darováním umožnili zřídit zčásti příjezdovou cestu, vyřešilo se napojení sítí, byly postaveny dva nové domy.

Bohužel celá iniciativa vedení obce skončila v tomto směru volbami v roce 2006 a nástupem starosty Špacíra. Ten místo toho, aby odstranil existující majetkové zádrhely a pokračoval v realizaci jedinečného projektu, celou záležitost smetl ze stolu. Změnou územního plánu vrátil celý prostor, určený k zastavění, k zemědělskému obdělávání. I přes tuto skutečnost neváhal napsat v žádosti o dotace, jak se obec dynamicky rozvíjí.

Výsledkem této negativní činnosti je skutečnost, že obec za více jak šest let nezajistila a nevytvořila ani jedno stavební místo. Lidé tomu rozumí, vždyť z výstavby rodinných domů neplyne pro funkcionáře žádný efekt, ba naopak, jenom samé starosti. A na ty, jak je všeobecně známo, nemá starosta čas. K čemu je takový starosta, který má na prvním místě zájem o rozšiřování svého impéria Konírna, k čemu je takové zastupitelstvo, které všechno, co se vleče, toleruje?

Jediné, co pro něj stojí za námahu a určitě se vyplatí, je angažovanost do větších akcí jako je mateřská škola (18 mil.) nebo nyní bydlení pro seniory. Nejprve to byl dům s pečovatelskou službou (2009), o rok později chráněné bydlení s asistenční službou, pak pro změnu sociální bydlení a nakonec v loňském roce výstavba podporovaných bytů pro občany nad 70 let s poskytováním sociálních služeb (osm malometrážních bytů za 11,5 mil. Kč). Nabízí se myšlenka, jestli cílem takové výstavby je vůbec zájem občanů a nejde-li naopak jen o zajišťování lukrativních kšeftů a peněz z různých dotací pro vybrané stavební firmy.

Ještě jedna věc se vleče, ale udělat se musí, i když lidé budou muset nakonec zaplatit nějakou korunu navíc Je to výstavba nové splaškové kanalizace. Zatímco sousední obec, s kterou jsme byli v roce 2004 na stejné startovní čáře, tedy stejně jsme začínali s přípravou, je se stavebními pracemi za 44 mil. Kč u konce, naše obec zatím moc daleko od startu není a o termínu realizace se pro jistotu hluboce mlčí. Proč tomu tak je a v čem je rozdíl? 

U sousedů vládnou již delší dobu starostky a o obec se starají, mají na ni čas, věnují se jí. Stačí se podívat do jejich Zpravodaje nebo na webové stránky a uvědomíme si ten obrovský rozdíl, co všechno se dá stihnout. Všechny informace jsou uvedeny přehledně a vyčerpávajícím způsobem včetně příslušných financí. Obec nabízí a  prodává stavební pozemky a třeba v soutěži třídění odpadů jsou ve své kategorii první, tak naše obec má číslo umístění 82.

Jsou dva týdny od chvíle , kdy jsme si přáli k novému roku dobré zdraví, štěstí a spokojenost. Paní kronikářka svoje přání spoluobčanům omezila opět jen na první den. Kvůli tomu ovšem nebudeme smutní a zachováme si dobrou náladu. Protože dobrá nálada je nejlepší část oděvu, který si každý den ráno, po celý rok, můžeme obléknout.

Leden 2013