Je dobrým zvykem, z hlediska zákona spíš povinností, kontrolovat na začátku každého zasedání zastupitelstva předešlý zápis či usnesení. Ne tak v našem případě, starosta Špacír tohle nikdy nezavedl, a tak nemá problém k tomu, co mu zrovna nevoní, se více nevracet. To je například požadavek na odstranění vývěsní skříňky KSČM z pozemku obce. Psali jsme o tom před rokem v sekci „Lidé bděte aneb komunismus v nás“. Naštěstí nejsou všichni spoluobčané apatičtí a ke všemu lhostejní, čímž se záležitost propagace komunistických názorů dostala, formou předaného písemného upozornění od pana Docenta, znovu na pořad jednání zastupitelstva. V upozornění jsou citovány texty, které propagují diktaturu proletariátu a třídní boj, tedy pojmy, nepatřící do demokracie. Pisatel v závěru vyzývá ke zrušení vývěsní skříňky KSČM. Také jsme si oné vývěsní skříňky všimli, zase v jinou dobu, bylo to po Vánocích. „Komunisté a křesťané, toť jedno jsou, stejné cíle, stejné ideje,“ křičelo se na nás z propagačních letáků.

Každého slušného člověka musí z toho hodně zamrazit, připomeneme-li si obzvlášť nelidský postup vůči kněžím a křesťanům vůbec kolem padesátých let minulého století.

A co na to zastupitelstvo? Bere dopis, týkající se obsahu vývěsní skříňky KSČM, na vědomí

a bude v této záležitosti kontaktovat  zástupce KSČM. Hodně opatrně, abychom se jich nějak nedotkli, dodáváme. Připadá, že zastupitelé Hrabička, Kudrna, Špacír a Tesařík strkají obec dvacet let zpátky a začínají jí dělat pořádnou ostudu. Aby se vzpamatovali, doporučujeme jim a nejen jim přečíst si knihu Karla Jecha „Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy“. Snad se proberou a třeba se pak i připojí k petici na internetu NA KOMUNISTY SI ZVYKAT NECHCEME.

Typickým představitelem totalitního trendu je Hrabička. Kdyby mohl, určitě by nás všechny nahnal alespoň do prvomájového průvodu. Poslouchali jsme jej na schůzce zahrádkářů a nevěřili vlastním uším. Bouřil, jak si někteří zahrádkáři dovolili nepřijít na výstavu ovoce, když jsou členové a je to jejich povinnost. Při jeho mdlém rozumu nepochopí, že existuje nemoc, dovolená apod., ale hlavně, že nikdo již nic nemusí, celých devatenáct let. Pokud je někdo členem zájmové organizace, je tam dobrovolně, rád a také bez nároku na jakoukoliv odměnu.

Jiná situace je ovšem v oblasti kultury, kterou řídí, organizuje a zajišťuje obec. K tomu zřizuje kulturní komisi a její předseda Kudrna je za tuto práci podle předpisů odměňován, i když sám příliš aktivní není a iniciativní jsou za něj ti druzí.

Obec se vyznačuje třemi znaky a to: územím, občany a působností. Území je vymezeno hranicemi obce. Ačkoli nám není známo nic o tom, že by ke změně hranic došlo, v reálu se tak stalo. Zastavěné území Třebíčkova,  podle tabulí, začíná nyní asi o půl kilometru jižněji a jeho starosta si klidně otevírá v nákupním centru Stop.Shop elektrodom NAY, což mu určitě, na území sousední obce, nepřísluší.

Nadarmo se neříká, jak s jídlem roste chuť. Nejprve si třebíčkovští přivlastnili průmyslovou zónu, nyní celé nákupní centrum. Je obecně známo, jak celý Shop nenalézal od samého počátku u Třebíčkova žádnou podporu, spíše naopak. Tahanice a výmysly kolem kruhového objezdu trvaly měsíce a výsledkem je mrzáček, obdobu kterého ve světě nenajdete.

Nyní se situace změnila, přivlastnění si tohoto centra se stalo velmi důležité, město se jím chlubí doslova na každém kroku. Zvláště, když nenachází ze strany obce, kam nákupní centrum územně patří, žádný odpor a ta připouští dokonalý zmatek. Co obchod, to jiná adresa. Někdo je na ulici Znojemská, někdo Spojovací, někdo na žádné, ale skoro všichni patří do Třebíčkova. Víc než zajímavé, o porušování zákonů ani nemluvě…

Určitě jste si také všimli a divili se, že starosta přestal užívat akademický titul. Připadalo to jako logické, aby se přiblížil prostému lidu. Po přečtení posledního Zpravodaje se již nedivíme, má to opravdu logiku. Celých 7, slovy sedm, pravopisných chyb v pár úvodních řádcích je opravdu silné kafe a snad důvod „vrátit školné“.

Přes to přese všecko nebuďme skeptici. Krajina se konečně pokryla do bíla, nenadávejme kvůli odklízení sněhu a raději se těšme: vždyť po zimě musí určitě přijít jaro, i ledy roztají…

12.2.2009